Proměny Těrlické přehrady a vznik VZS ČČK Těrlicko
Vodní dílo na řece Stonávce bylo postaveno na počátku 60 let. Napuštěna přehrada byla v roce 1962 a byla to v té době největší sypaná hráz v Československu.
Základní informace:
Hráz je 617 m dlouhá a 25 m vysoká.
Plocha přehrady je 266 ha.
Kapacita přehrady je 27 mil. m3 vody.
Největší hloubka je 24 m
Hladina je + - 270 m n.m.
Vznik Těrlické přehrady
Těrlická přehrada sloužila především jako zásobárna užitkové vody pro průmyslové podniky a karvinské doly. V letech intenzivní průmyslové výroby v přehradě silně kolísala hladina vody.
V 70. a 80. letech v důsledku absence čističek odpadních vod docházelo v letních měsících k masivnímu přemnožení sinic. Po utlumení zemědělské výroby a vybudování kanalizace se situace radikálně zlepšila.
Jak jíž bylo uvedeno, Těrlická přehrada byla postavena jako zásobárna užitkové vody, přesto od počátku sloužila také jako rekreační místo obyvatel Havířova a okolí. Začaly vznikat první kempy a rekreační objekty, svou činnost začaly zahajovat sportovní vodácké kluby - především to byli jachtaři Slavie Havířov, potápěči Rejnoku Těrlicko a Klub vodního lyžování Havířov.
S rostoucí intenzitou rekreační a sportovní činnosti začalo docházet také k mimořádným událostem a utonutím. Vznikla potřeba vytvoření vodní záchranné služby. První pokusy o vytvoření vodní záchranné služby ztroskotaly na nedostatku finančních prostředků. Sportovní kluby si proto zřizovaly vlastní záchranné služby, které zabezpečovaly jednotlivé sportovní akce. Stále ale chyběla jednotná vodní záchranná služba, která by kromě zabezpečení sportovních soutěží sloužila i ostatním návštěvníkům přehrady.
Vznik stálé záchranné služby
Až v roce 1998 vznikla na popud tehdejší starostky Těrlicka paní Lydie Vaškové VZS při klubu vodního lyžování. Díky tomu, že KVL disponoval motorovými čluny, schopnými mladými sportovci a měl i odpovídající zázemí, podařilo se tuto aktivitu na rozdíl od všech předchozích pokusů na Těrlické přehradě udržet a vybudovat tak stabilní vodní záchrannou službu.
Prvními členy VZS se stali členové klubu vodního lyžování, včetně výkonnostních vodních lyžařů. Sám jsem byl čerstvě vyřazený horník, který měl jako člen důlní Báňské záchranné služby blízko k záchranářské činnosti a zároveň jsem měl jako trenér vodních lyžařů dost zkušeností s řízením motorových člunů. Vzniku vodní záchranné služby na Těrlické přehradě jsme věnovali spoustu času, nakonec se ale toto úsilí vyplatilo a povedlo se nám místní skupinu v rámci Vodní záchranné služby Českého červeného kříže založit, řekl Jan Siuda.
Začlenili jsme se do struktur VZS ČČK a vyslali první členy do kurzů vodních záchranářů.
Od počátku se VZS ČČK MS Těrlicko dostalo velké podpory od orgánů státní správy, především města Havířova a OÚ Karviná. Díky této podpoře jsme získali do vlastnictví bývalé rekreační středisko, které jsme přebudovali na stanici VZS. Jako ocenění naší činnosti vnímáme i pomoc prezídia VZS - kromě záchranných pomůcek a zdravotnického materiálu jsme získali i dva motorové čluny.
Skupina se následně zapojila do Integrovaného záchranného systému okresu Karviná.